Moje první láska
6. 03 2007 | Tak trochu netradiční pohled ženy do světa techniky
Vlastně si už ani nevzpomínám, kdy mě poprvé napadlo, že si HO pořídím. Teď už bez něj nedokážu žít.Častokrát jsem vídala jiné dívky sedící s ním v kavárně, na lavičce v parku, držíce ho na ulici a najednou jsem pocítila strašnou touhu ho také vlastnit. Netrvalo dlouho a můj sen se stal skutečností.
Když jsem s ním poprvé přišla do styku, strašně jsem se bála, abych něco nezkazila a dostavil se nepříjemný pocit, že s ním nebudu umět správně zacházet.
Byl tak krásný. Dle mého názoru ten nejkrásnější na světě. Ty ladné křivky, ty úžasné schopnosti. Prostě láska na první pohled. Zaplavila mě silná vlna vzrušení a po chvíli oťukávání jsem si byla jistá, že právě ON je ten pravý.
Samozřejmě, jak už to tak bývá, panovaly zde trochu obavy ze vzájemného seznamování s mojí rodinou, ale ukázalo se, že naprosto zbytečně. Byli z něj nadšeni. Od té chvíle se z nás stali nerozluční přátelé. Dokonce to dospělo tak daleko, že mi dělalo obrovský problém se od něj byť jen na moment odtrhnout. Trávili jsme spolu veškerý volný čas. Patřila mu má poslední myšlenka před usnutím a první po ranním probuzení. Po počátečním ostychu už jsem se ani nebránila vzít si ho do postele a dokonce s ním strávit i noc.
Párkrát jsem ho zapůjčila některé z mých kamarádek a nestačila přijímat ohlasy na jeho úžasné kvality.
Teď už se několik dní těším s jiným. Ale na svůj první notebook nikdy nezapomenu :-).
